Loni skončili Kolibříci v Českém poháru na bronzové pozici a moc si chtěli loňskou účast zopakovat i letos. Ale na kvalifikačním turnaji v Prostějově skončili až na třetím místě. Štěstí se na ně však usmálo a Určice i Nešvaři svou účast odřekli. Kolibříci tak opět po roce zamířili na Ladronku, ale tamní písek jim tentokrát tolik štěstí nepřinesl. Čtvrté místo však neberou jako velké zklamání, turnaj si hlavně užili. Po turnaji jsme položili pár otázek nejlepšímu střelci týmu, kterým byl Petr Haluza (na fotce muž vpravo)
Jak by dle Vás vyznělo srovnání kvality obou ročníků finále Českého poháru?
No myslím si, že co se týká kvality obou ročníku, tak to nebyl velký rozdíl. Letos to nejspíš bylo trochu kvalitnější, ale minule to bylo zase více přátelštější. Každopádně jsme rádi, že jsme měli možnost se znovu účastnit této super akce 🙂
Co si přenést do své hry či taktiky od zkušenějších protivníků jako jsou Plzeň Team a Ladronka?
Plzeň Team nám ukázal, že „plážak“ se dá hrát tvrdě a zároveň efektně a Ladronka? Ti kluci jsou úplně jinde než všichni, co na tom turnaji poslední dva roky byli. Od nich se dá převzít úplně všechno, co dělají. Skoro neběhají, pohyb v písku je pro ně denní chleba a je to poznat.
Jak se na hře týmu podepsala absence Martina Horáka?
Nebudu říkat, jak moc se na nás podepsali absence v tomto ročníku, kdy čtyři naši hráči odmítli na pražský trip vyrazit a přišli o luxusní „BAkaret“. Myslím, že naše squadra, co se nakonec sešla, byla fantastická. Sice nám to moc nešlo na hřišti, ale všichni jsme táhli za jeden provaz a byli jsme jeden TÝM. A toho si vážíme.
Na Českém poháru Vám osobně to střílelo hlavně proti Nadačnímu fondu Martina Foukala, proč Vám to ale nepadalo v ostatních zápasech?
Proti NFMF jsme si s kluky řekli, že na nás koukají kamarádi a přátelé pře live přenos u nás na Moravě v Prostějově, a že jim musíme taky něco ukázat. Nakonec se nám povedlo zahrát pár hezkých akcí a mě se povedlo být vždycky na jejím konci. Třikrát jsem to dostal do prázdné brány. Kdybych to nedal, a cesta domů byla dlouhá, tak bych si vyslechl spoustu hlášek. A proč to tam nepadalo už předtím? Nejspíš byl špatný písek, protože několikrát mi to letělo do brány, ale všechno se odrazilo od písku do tyčky, břevna či na prolítající letadla. Hold se nedalo svítit, ale hattrick nakonec značí moje „sniperské“ dispozice.
Lákal by Kolibříky i start v Zimní lize?
Kolibříci jsou vždycky pro každou „špatnost“. Takže proč ne. 🙂
Co Vás osobně na plážáku nejvíce baví?
Mě osobně na plážáku baví už ten styl, jak se hraje. Je to víceméně bezkontaktní sport a člověk se u toho muže „vyblbnout“. Pro nás, co rádi padáme a děláme blbosti jako když střiháme nůžky nebo zakončujeme v krkolomných pozicích, je to sen. Baví mě ta atmosféra kolem, jak hraje hudba a je to uvolněný.
Přečtěte si výsledky Českého poháru zde: Opět po roce titul pro Ladronku
