Patří mezi legendy českého plážového fotbalu. Dosud je historicky nejlepším reprezentačním střelcem, nasázel úctyhodných 67 gólů v 56 zápasech! Letos v létě se MARTIN BOČEK stal trenérem národního týmu. Co to pro něj znamená? Na čem by chtěl s týmem nejvíc zapracovat? Co hráčský kádr a ambice do budoucna? To všechno jsme probrali v rozsáhlém rozhovoru pro web Beach Soccer Czech.
Jak dlouho jsi přemýšlel nad nabídkou? Respektive přemýšlel jsi vůbec?
„No… Přemýšlel, protože k nějakému prvnímu kontaktu došlo, když jsem zrovna marodil s plotýnkami, jezdil jsem po doktorech a rehabilitacích. Takže jsem vůbec nevěděl, jestli to dám i co se týče cestování. To byl první kontakt, pak jsme se domluvili, že počkáme, jak na tom budu. Když by to bylo dobré, že bych to vzal. Pak se mi to zlepšilo a domluvili jsme se.“
V národním týmu jsi působil dlouho jako hráč, dosud jsi historicky nejlepší střelec (56 zápasů, 67 gólů). Co pro tebe znamená vést reprezentaci z pozice hlavního trenéra? Je to velká pocta?
„Jo, určitě je to velká pocta i pro mě. Vést nároďák musí být pocta asi pro každého člověka. Jsem rád, že jsem nabídku dostal, že na mě kluci z vedení plážáku nezapomněli.“
Bude to pro tebe v něčem jiném, když to porovnáš s hráčským působením?
„Určitě to je jiné. Hráč kolikrát nevidí věci, co třeba vidí trenér z lavičky. Na hřišti je to trošičku něco jiného. I pro mě to jiné, že mě furt ještě svrbí nohy, že bych si s klukama i zahrál. (usměje se) Ale musím jenom stát a spíš poradit nebo ukázat něco, co bychom měli dělat jinak.“
Pojďme se podívat na herní projev, nad kterým jsi už určitě přemýšlel. Na čem budeš chtít s týmem nejvíc zapracovat?
„Co jsem viděl zápasy kluků ještě, co hráli pod Martinem (Dlouhým), tak se mi líbily, co se týče herní stránky. Ale na můj vkus jsme dostávali moc branek. Hlavně bych chtěl zapracovat na hře gólmanů nohama. To si myslím bude pro nás, mě, asistenta a trenéra gólmanů Tomáše Věnečka asi nejpodstatnější a největší úkol. Protože si myslím, že je to dneska taková alfa a omega v moderním plážáku. Gólmani jsou de facto pátí hráči, a když máte brankáře, který umí perfektně nohama, tak je to strašně velká výhoda. Na tom bych chtěl zapracovat.“
Ohledně gólmanů přišla loni zásadní změna pravidel, která výrazně zasáhla do herního stylu všech týmů…
„Taky, ano. Jak říkám, když gólman umí dobře nohama, tak je to strašná výhoda, pomoc a přečíslení. Vlastně hraješ v poli o jednoho hráče navíc. Na tom bychom chtěli fakt zamakat.“
Co hráčský kádr? Dostanou šanci i třeba další hráči?
„Jasně! Teď jsme dělali nominaci na kvalifikaci na World Beach Games s tím, že jsme na to neměli tolik času. Vzal jsem kluky, které znám, ze Slavie a Bohemky. Ale mluvil jsem i s klukama z Uherského Hradiště, že mají otevřené dveře. Že tohle je poslední akce v tomhle roce, ale že příští rok bych chtěl určitě dělat kempy i směrem, co se týče k mladým hráčům třeba z Dukly. Nebo se ani nebráním novým hráčům, kteří by si to chtěli zkusit a měli by potřebné kvality, určitě je možné je nominovat i za reprezentaci. Chtěl bych taky i Michala Saláka, aby ještě chodil. Ten bohužel teď nemohl jet, to mě trošku mrzí. Taky bych ho chtěl ještě oslovit, jestli by nám nepomohl.“
Co ambice? Áčková divize Euro Beach Soccer League se letos rozšířila, i příští rok by mělo z béčka postupovat více týmů. Bude to jeden z cílů pro příští rok?
„Něco jsme si už řekli s klukama z vedení. V každém případě bychom chtěli do áčkové divize. Jestli to bude už příští rok nebo až ten další, to nedovedu říct. Chceme hrát áčko, za mě by bylo nejlepší tam postoupit už příští rok. Chtělo by se to pořádně připravit a zamakat. Myslím si, že kvalitou by ten tým, co jsem viděl, tam měl patřit. Chtělo by to postoupit a hrát kvalitnější zápasy, což by nás určitě posunulo směrem do budoucna.“
A když se podíváme na nejbližší akci – kvalifikaci na World Beach Games v italské Catanii, která startuje už příští týden. Ve skupině se utkáme se Španělskem, Tureckem a Švédskem, jaký bude cíl tam?
„Nechci se za něco schovávat. Jedeme tam a chceme postoupit ze skupiny. Bude to těžké, máme tam Španěly, kteří jsou jinde, to neřeším, ale pro nás bude stěžejní zápas s Tureckem. Když se nám podaří, tak pak máme Španělsko a poslední Švédy. Když porazíme Turky, tak bychom mohli postoupit. Ale nechci podceňovat ani Švédy, protože když jsme byli minulý rok s Bohemkou na Lize mistrů, tak neměli taky vůbec špatný mančaft. Mají tam kluky, co to umí hrát.“
Se Švédskem máme i čerstvou zkušenost z loňského roku, ve Figueiře jsme je porazili až na penalty…
„Určitě to nebude jednoduché. Ale podle mě bude rozhodovat hned ten první zápas s Turkama. Když do turnaje dobře vstoupíme, uděláme tři body, tak bychom se o postup mohli poprat.“
Na závěr ještě jedna osobní otázka. Už jsi to naznačil, že jsi měl zdravotní problémy. Tak jak na tom jsi teď a budeš ještě pokračovat ve fotbalové kariéře?
„Chtěl bych, ale uvidíme, jak to bude. Zatím tam zlepšení je, už třeba dokážu jezdit autem, ale furt necítím pravou nohu, takže kopnout do balonu moc nemůžu. Běhat taky ještě ne. Ale uvidíme, jak to bude v zimě vypadat. Samozřejmě bych fotbal ještě hrát chtěl, ale teď nedokážu vůbec říct, jak to bude. Doufám, že se to zadaří.“ (usměje se)
Tak ať se brzy uzdravíš! Děkujeme za rozhovor.
